Vyvolávání duchů - povídka

10. září 2013 v 17:10 | Annie.Z |  Povídky
Před několika měsíci jsem napsala první povídku a nějak mě nepřekvapilo, že to dopadlo katastrofálně. A proto jsem se rozhodla napsat druhou, abych se zlepšila. Jsem si jistá, že je lepší, protože minulá byla příšerná, ale nevím, jak o moc. Každpopádně, tentokrát jsem neplácala páte přes deváte, ale snažila se, aby to mělo aspoň trochu smysl. I když ho stejně nemá :D! Proto jsem do doho zapletla trochu duchařiny, protože ta někdy taky nedává smysl.
Ocenila bych, kdyby jste mi do komentářu napsali, co mám vylepšit. A zodpověděli na otázku, jestli je to aspoň trochu dobré.
 

Annie.Z

10. července 2013 v 15:20 | Annie.Z | 
Už pár měsíců píšu na tento blog a ještě jsem se vám nepředstavila. Tenhle článek bude tedy o mně. Pokusím se to všechno nějak rychle shrnout.
Nejdříve si ujasníme, že jsem ta nejhorší řečnice a pod sluncem. Slohově též nejsem nějak zdatná. Což je vlastně paradox, protože jeden z mých velkých snů je být spisovatelkou. Nechtěla bych se zařadit mezi lidi, kteří selhali v cestě za svým snem. Doufali že budou zpívat, malovat a nakonec skončili vyčerpáni v kancelářích podřadné firmy. Jdu a vždy si půjdu za svým.
Další důležitý bod je ten, že je mi teprve třináct let, ale rozhodně jsem vyspělejší. Přijde mi, že jsem úplně jiná. Nevím jestli se tak cítím kvůli namyšlenosti, nebo že ostatním prostě něco chybí. Nevím. Každopádně vím, že tu nejsem jen tak, ale to si budeme rozebírat příště.
Od dubna tohoto roku se na svět koukám úplně jinýma očima. A hlavně jsem začala přemýšlet. Bývala jsem drzý puberťák, který v kuse seděl u Facebooku. Začala jsem sledovat dokumenty, číst knížky, zajímat se o tento svět a konečně všechno začala chápat.
Přiznávám se, že nemám moc kamarádů. Spíše skoro žádné. Není to kvůli tomu, že bych se řídila nějakým pravidlem "Lepší jeden skutečný přítel, než sto falešných." Je to tím, že o mě nikdy nebyl zájem. Patřím k neoblíbeným, stupidním...Ani se nedivím že se se mnou nechtějí bavit. Přece jen mezi ně nezapadám.
Jedna z mých slabin je, že jsem hodná, obětavá a ráda pomůžu. Spousta lidí toho využívá a pak ani nepoděkují. Nevadí! Aspoň už vím, komu nemám věřit. Ono se poslední dobou nedá věřit nikomu.
Spousta lidí neví, jaká ve skutečnosti jsem. Vidí mě jako malou, bláznivou, drzou, sobeckou,...
"Nikdy bych nevěřil, že to co mi napsala, psala ona." Svěřil se jeden kluk mé skoro jediné kamarádce, když se chtěl dozvědět, jaký jsem měla názor na dřívější situaci... Však oni se dozví, kdo jsem, až přijde ten pravý čas.
NEVER GIVE UP | via Facebook
Myslím, že to nejdůležitější jsem napsala. Nakonec bych vás chtěla poprosit, aby jste komentovali články, protože nevím, jestli se článek líbil, nebo mám ještě něco vylepšit.
Annie.Z

Blog, čas a téma

7. dubna 2013 v 9:37 | Annie.Z |  O blogu
Už dlouho si kladu otázku. "Má to ještě cenu?" Připadá mi to tady trochu zbytečné, když se kouknu na ostatní blogy, porovnání s nimi a jsem skoro na konci.
Dokonce nemám ani moc času. Pořád jezdím na soutěže a připravuji se na MEU. Ve škole se začíná zkoušet a já se musím učit. Než vymyslím téma a než ten článek sesmolím, taky to chvilku trvá.
Já ani nevím na co mám psát, přiznejme si že nejsem nějaká skvělá spisovatelka. Holky většinou píšou o módě a líčení,… V tom se tak trochu nevyznám. Když ale napíšu článek je to hrůza. Najde se spoustu blogů který se mi můžou smát.
Snažím se řídit pravidlem "věř, běž a dokážeš". Ale zatím mi to nějak nejde. Myslím že počkám ještě pár let, abych nabrala pár zkušeností. Jenomže, co s tímhle blogem? Občas sem příjdu a něco napíšu, ale uvidíme kam to míří. Asi se uvidíme až vymyslím téma.
4e6054f5d818b36862c1cd48a530e036_large
 


TT "Vlak života"

19. března 2013 v 11:43 | Annie.Z |  TT
Svým vlakem jedu třináct let. Za tu domu jsem neprojela ještě spousty míst. Moje jízda ještě zdaleka nekončí.
Nikdo mi neřekl kam jedu. Mám nějaké představy, ale těžko říct kam se tenhle vlak žene.
Ještě jsem nezastavila na žádné zastávce, stejně mě žádná nečeká. Kdybych se pokusila vyskočit, dopadnu na tvrdou zem a navždy budu mít v očích slzy. Nemůžu vyskočit a nemůžu zastavit.
Když procházím vagony, nikoho nevidím. Jedu sama, každý má svůj vlak. Výhledu z okna nevěnuji zrovna velkou pozornost. I když vím, že bych měla se koukat na krajinu, kterou už nikdy neuvidím. Jednou mi totiž bude chybět. Je to jenom moje cesta. Jste tam, kde jste, protože to je přesně to místo, kde chcete být

Náběr affs

10. března 2013 v 13:40 | Annie.Z |  O blogu
Rozhodla jsem se že bych na svém blogu mohla mít "affs".

TT "Deprese" (povídka)

9. března 2013 v 11:59 | Annie.Z |  Povídky
Moje úplně první povídka. Chtěla jsem skusit něco napsat. Je krátká ,ale na to že mi je teprve třináct a o psaní povídek nevím vlastně vůbec nic nevím... Mi to připadá celkem k světu. Myslím že se to dá číst, ale ocenění bych za to asi nedostala. Ještě je co vylepšovat. Tumblr_mjd7c70psq1s10hqeo1_500_large

Mě nezměníš

1. března 2013 v 19:29 | Annie |  Zamyšlení
Upřímně, je mi líto lidí co si nedokážou prosadit svůj názor. Snaží se někam zapadnout, být jen obyčejné kopie. Na každém z nás je něco okouzlujícího. Proč to schovávat?
Většinu z vás stejně nepřinutím ukázat to "pravé já". Proto nebudeme ztrácet čas a přejdeme rovnou ke mně.
Nebojím se toho že všichni zjistí jaká jsem. Možná že jsem si před pár lety hrála na něco co nejsem, zničila jsem si pověst a lidé o mě nic nevědí. Poslední dobou se nebojím nikomu říct pravdu přímo do očí, nebojím se následků. Určitě si teď na mě budou ukazovat prstem a smát se. No a co? Já si nemusím na nic hrát a oni aspoň vědí pravdu. Stejně žiju jenom mezi skalickými blbci, kteří mi nesahají ani po kotníky.
Co mám jako dělat s tím že mi je teprve třináct. Mám snad čekat pět let, abych se vůbec mohla ukázala na ulici? Přiznejme si že některé mé články jsou lepší než ty od osmnáctiletých.
Netrávím volný čas posedáváním u facebooku. Nesnáším hudbu 21. století (1D, JB...). Vždyť bych se tady mohla vypisovat až do rána. Je mi jedno co si o mě ostatní myslí. Já budu pořád dělat to co chci. Když to dokážu já, proč ne vy?
Mladí lidé prahnou po originalitě a vyjadřují to tím, že se oblékají všichni stejně.
531149_360325190749270_589742263_n_large

TT "Nekonečno"

26. února 2013 v 17:19 | Annie |  TT
Co si lidé představí pod tímto slovem? Většina nejspíše vesmír. Další ležatou osmičku. A poslední matematické číslo. Mě osobně hlavou probleskly životní možnosti.
Kolik jste udělali za dnešek rozhodnutí? Určitě víc než dost. Co si vezmu dnes na sebe? Co si dám k snídani? Udělám úkoly nebo zapnu počítač?...
Máte přímo nekonečno možností co v životě udělat. Můžete se smát, brečet až do nekonečna. Z toho by nám mohlo vyplynout že není konec. Pro mě je to poloviční pravda. Každý konec je nový začátek. Ale jistým smyslem ukončujeme již uvedenou část. Představte si že končíte s blogem, napíšete článek na rozloučenou s nápisem "konec". Tím jste oznámili že už nebudete přidávat články, ale blog bude existovat dál... Byl tady a bude tady vždy. I kdyby byl konec s internetem.
Když skončí náš život. Pořád zde budeme ,ne sice fyzicky ale v vzpomínkách jiných. Navždy. Až do nekonečna.
Tumblr_miswr4qzao1s2l2d9o1_500_large

Já a zima

24. února 2013 v 8:33 | Annie |  Z mého života
Naší blogerce Annie.Z opět začaly jarní prázdniny. Mám hrozné štěstí, jedu zrovna na hory a sněhu je víc než dost. Ještě jsem sice nevirazila protože ještě nejsou protáhle silnice. Ale já se prostě nemůžu dočkat až se zase vytřískám na lyžích jako minulej rok. Tenhle rok je vyjímka že si neberu snowboard. Učila jsem se na něm ,ale jako odvaz mi to teda nepřipadá. Musím si pořád hlídat obloučky a mám mokrej zadek.
Můj pejsek!!!
Možná že po nocích začnu psát články. Konečně mě začala napadat dobrá témata.
Včera jsem přidala článek na můj starý blog (zde). Myslím že tím bych mohla ukončit aktivitu v roce 2013. Už mě nenapadá co tam mám psát. Asi už budu přidávat čkánky jen 19.1.

SONP | Přihláška

12. února 2013 v 13:52 | Annie |  Soutěže
Potřebuju to tady nějak oživit. Napadlo mě že uspořádám SONP. Soutěž O Nejlepší Povídky.

Každý týden dostanete téma a pár slov které tam budou. Bude přibližně 5 kol, bude se hlasovat v anketách. Ze soutěže můžete kdykoli odstoupit. Pokud bude nutné můžu vám prodloužit čas odevzdání.
Přihláška:
1. Jméno (přezdívka)
2. Blog
3. O vás (není nutné)
4. Jakou máš skušenost s povídkami

Pravidla:
1. Povídky budou tvé tvorby
2. Dáš si povídky na blog nebo se aspoň zmíníš že jsi v soutěži
3. Pokud ti téma nevihovuje nebo kvůli jinému důvodu nebudeš psát. Tak mi to laskavě oznam abych s tím počítala a mohla skončit kolo dříve

Neváhej a přihlaš se!

Kam dál